Říje 2014 - malé ohlédnutí

Jelení říje. Nejúchvatnější část roku pro každého, koho jeleni zajímají ať už kvůli lovu, nebo kvůli fotografování. Já osobně mám v tomto ohledu již několik let jasno. Pouze fotografuji. Podmiňuji tomu veškerý svůj volný čas i dovolenou a trávím mezi jeleny podstatnou část každého dne během celého období.

Září 2014 bylo ve znamení teplého a deštivého počasí, což pro průběh říje není úplně ideální kombinace. Obzvlášť, přidá li se k tomu ještě čerstvý proměnlivý vítr. Navzdory tomu byla ale poměrně hlasitá a i přes tuto nepřízeň jsem se s jeleny potkával prakticky denně. Měl jsem štěstí například na jeleny se zajímavou trofejí, které už jsem pak po zbytek říje nikdy nezahlédl. Zvláštní pouto pro mne měli jeleni, které znám od jejich mládí z přezimovacích obůrek (označeni ušní značkou v letech 2005 - 2007) a pak je náhodou objevím na různých místech Šumavy na svých říjištích. Dnes jsou již deseti a víceletí. Byl jsem rovněž v bezprostřední blízkosti několika soubojů. Ty se mi ale vzhledem ke složitému terénu nepodařilo zdokumentovat. Byla to nádherná podívaná.

Prostředí, ve kterém se s jeleny setkávám, má pro fotografování své výhody. Bohužel ale i nevýhody. Výhodou je lepší světlo na rozdíl od klasického lesního prostředí. Nevýhod je naproti tomu hned několik. V prvé řadě musím říci, že procházet plochami, kde téměř 100 % suchých stromů leží ve vrstvách všemi směry přes sebe a mezi nimiž vyrůstá množství různě vysokého zmlazení smrků nové generace lesa je výkon, jež si asi málokdo dokáže představit. Zvláště, když se potřebuji pohybovat tiše a s ideálním větrem. Těžko se to popisuje. A protože říje probíhá vždy jen na určitých místech, musím vždy počítat s dostatečnou časovou rezervou na cestu tam, ale hlavně na cestu zpátky. V těchto podmínkách se též velmi špatně odhadují vzdálenosti. Dohlédnete sice relativně daleko, ale jelení zvěř není přes vrstvy odumřelého dřeva téměř vidět. Často se dostávám až do těsného kontaktu, kdy jsem tak moc blízko, že objektiv s pevným ohniskem je překážkou a já přes polámané souše a větve nevidím nic, nebo jen část těla zvěře. To samozřejmě vždy platí za předpokladu, že se mi k ní podaří nepozorovaně přiblížit. Ten pocit za to ale nepochybně stojí.

Jelení říji intenzivně fotografuji od roku 2008 a té letošní jsem věnoval určitě nejvíce času. Bohužel výsledek v podobě "kvalitních" fotografií, byl pravděpodobně nejslabší. Kvalitních samozřejmě s ohledem na podmínky, ve kterých fotografuji. Zážitků jsem měl možnost prožít hodně a o ty mně jde především. Kvůli nim jsem vlastně s fotografováním začal. Některé z nich mi budou v budoucnu připomínat pořízené fotografie, a to i když nejsou ideálně ostré. Ty ostatní jsou ale navždy uloženy v mé paměti. Přesto se už nemůžu dočkat, až v září opět "zatroubí". Plány mám veliké ...

říje 2014

říje 2014

říje 2014

říje 2014

říje 2014

Komentáře k tomuto článku

  • Boxan Václav

    Marku,jako každým rokem se těším na další krásné záběry,co přinášíte na tyto stránky.Jsem vašim velkým fandou.Přeji Vám i tento rok hodně příležitostí,abychom se mohli kochat dalšími krásnými fotografiemi.Svým precizním zpracováním jsou ojedinělé.Ještě jednou přeji hodně zdaru.
    Děkuji. Budu se snažit.

  • Jiří Olejník

    Připojuji se ke komentáři Václava B., Vaše fotky jsou jedinečné. Hodně zdaru do další práce přeji.

Přidat nový komentář