Velké šelmy v naší přírodě

Velké šelmy fascinují člověka již od nepaměti. Ne každý je však dnes ochoten přijmout fakt, že by vzhledem k narušené rovnováze měly být také součástí naší přírody. Současné smýšlení vede bohužel ke dvěma extrémům. Na jedné straně je neznalost biologie jednotlivých druhů a letité předsudky části myslivecké veřejnosti, na straně druhé někdy až radikální postoj některých „ekologických aktivistů“. Racionální přístup a ochota akceptovat ověřená fakta jsou tedy důležitým krokem k toleranci a pochopení způsobu života a chování těchto šelem.

marek drah, šumava, rys ostrovid

Je nepochybné, že velké šelmy jsou poměrně přizpůsobivé a dokážou obývat i území člověkem silně pozměněná či stále využívaná. To, že v naší kulturní krajině mohou najít vhodné podmínky pro svůj život, nám dlouhodobě dokazuje rys ostrovid v některých našich pohraničních horách. V podmínkách jádrové oblasti Šumavy s tím jsou již dlouholeté zkušenosti. Zásluhou telemetrie je prokázané, že vzhledem k velikosti svého teritoria (průměrně 300–350 km2) se rys podílí na redukci srnčí zvěře pouze přibližně z 10 %. Jediné, co dokáže početnost srnčí zvěře výrazně snížit, je dlouhotrvající tuhá zima s vysokou sněhovou pokrývkou. Rys to není. Podstatnou součást rysího jídelníčku tvoří na Šumavě také zvěř jelení (přibližně 10–15 %). Někteří jedinci se na ni dokonce specializují.

Dalším důkazem, že i v kulturní krajině mohou velké šelmy najít vhodné podmínky k životu, je prokázaný výskyt vlků v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. V nedávné době nás také díky fotografiím z fotopastí média informovala o výskytu vlka na Šumavě. V případě jeho návratu do naší přírody si ale kladu dvě otázky, které jsou z mého pohledu pro bezkonfliktní průběh tohoto procesu zásadní:

1. Jsou zdokumentovaní jedinci skutečně vlky z přírody, kteří dokážou lovit a dostali se k nám přirozenou migrací? (Z minulosti jsou ze Šumavy známy některé případy ilegálně vypuštěných jedinců).

2. Je naše společnost připravena na to, abychom svým počínáním nerozbíjeli hierarchickou strukturu vlčí smečky, která se u nás případně usadí?

O tom popravdě nejsem zcela přesvědčen. V mém názoru mne utvrzují některé případy upytlačených rysů, neschopnost sebereflexe některých "myslivců" a neochota přijmout fakta vycházející z etologie jednotlivých druhů. Největším hrozbou a limitujícím faktorem pro přežití a šíření velkých šelem na našem území tak i v nejbližší budoucnosti nadále zůstává jejich ilegální lov.

Návrat velkých šelem do naší přírody by měl být ponechán přirozenému vývoji. My bychom jim ho měli umožnit jak legislativně, tak vytvořením vhodných podmínek. Jsem přesvědčen, že to je možné a že nás přítomnost velkých šelem v naší přírodě může jen obohatit.

rys ostrovid

rys ostrovid

rys ostrovid

rys ostrovid

rys ostrovid

Komentáře k tomuto článku

  • Martin

    Zdravím Marku. Na Tvé stránky chodím docela pravidelně a musím konstatovat že zde jsou překrásné fotky zvěře a šumavské krajiny, jenž je i mou srdeční záležitostí, díky vojenským létům zde prožitým a pravidelným návštěvám, byť žiju na opačném konci republiky. Bohužel musím sdílet Tvoje obavy stran možného šíření velkých šelem z důvodu ilegálního lovu. Sám se myslivosti věnuji bezmála 30 let a po celou dobu se setkávám s negativním postojem myslivců k velkým šelmám. Je nezpochybnitelnou skutečností, že tito zástupci živočišné říše do naší přírody patří. Jen předělat myšlení českých myslivců bude hodně těžké, vzhledem k navyklým stereotypům a neochotě dalšího vzdělávání valné části myslivců. Z mého pohledu je potřeba začít v kurzech o první lovecký lístek. Lesu, myslivosti, šelmám a Šumavě zdar. Martin
    Děkuji za podporu i za návštěvu. Máte naprostou pravdu.

  • Václav Bernard

    Krásné fotky, tak je asi pravda, že se rys ke kořisti vrací a ukrývá ji - alespoň natahá trávu. Někteří lidé mi to nevěřili, ale na jednom snímku je to vidět. Samozřejmě, že rys do naší přírody patří.

Přidat nový komentář